|
|
Studium kinetiky přenosu protonu v excitovaném stavu v systému polymer-tenzid
Bačová, Jana ; Vala, Martin (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byly studovány interakce mezi hyaluronanem a kationtovým septonexem pomocí stacionární a časově rozlišené fluorescence využitím fluorescenční sondy pyrenu a 1-naftolu. Nejprve byla zjištěna kritická micelární koncentrace septonexu. V případě obou fluorescenčních sond byla studována oblast pod a nad kritickou micelární koncentrací. Bylo zjištěno, že 1-naftol podléhá velmi rychlé deprotonaci ve vodném roztoku, zatímco v přítomnosti micel je rychlost deprotonace významně snížena. V systému hyaluronan – septonex se ukázalo, že tvorba agregátů nastává při nižších koncentracích, než je tomu u systému bez hyaluronanu. Molekuly sondy jsou nad kritickou micelární koncentrací pravděpodobně rozděleny mezi hyaluronan – septonex agregáty a volné micely.
|
|
|
Solubilizace v systémech kataniontových tenzidů
Konečná, Anna ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá solubilizací hydrofobních barviv v systémech kladně nabitých kataniontových vezikul. Cílem práce bylo stanovení jejich solubilizační kapacity. Vezikulární systémy byly připraveny z opačně nabitých povrchově aktivních látek CTAB a SDS. Pro zvýšení stability vezikul byl do jejich struktury přidán cholesterol a kladně nabitý dvouřetězcový tenzid DODAC, díky kterému systém získal kladný náboj. Pro stanovení solubilizační kapacity byla použita barviva 1-Naftol, Sudan Red G a Oil Red O a byly použity dva způsoby přípravy vzorků, tzv. spontánní a přímá solubilizace. Měření bylo provedeno po 1, 2, 3 a 7 dnech od přípravy vzorků pomocí UV-VIS spektrofotometrie, kdy byla měřena absorbance, ze které byla následně výpočtem z kalibračních křivek stanovena solubilizační kapacita. Výsledky ukazují, že přímá solubilizace je mírně účinnější než solubilizace spontánní. Ze zvolených barviv se nejlépe solubilizoval 1-Naftol, tedy látka s nejmenší molekulou, kdy pravděpodobně došlo k jeho 100% solubilizaci do systému vezikul.
|
|
|
Deprotonace v excitovaném stavu jako metodika charakterizace koloidních systémů
Richterová, Veronika ; Pilgrová, Tereza (oponent) ; Mondek, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium přenosu protonu v excitovaném stavu v micelárních systémech. Nejprve byla stanovena kritická micelární koncentrace použitých tenzidů CTAB, SDS a Tritonu X-100. Dále byla měřena stacionární a časově rozlišená fluorescence sond podstupujících přenos protonu v excitovaném stavu s těmito tenzidy. Jako sondy byly použity 1-naftol, HPTS a 3HNA. Na základě měření časově rozlišené fluorescence byly stanoveny rychlostní konstanty deprotonace 1-naftolu a HPTS a průměrné doby života 3HNA. Stacionární fluorescencí těchto sond byly pozorovány změny intenzit jejich forem před a po dosažení kritické micelární koncentrace.
|
|
|
Solubilizace v systémech kataniontových tenzidů
Konečná, Anna ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá solubilizací hydrofobních barviv v systémech kladně nabitých kataniontových vezikul. Cílem práce bylo stanovení jejich solubilizační kapacity. Vezikulární systémy byly připraveny z opačně nabitých povrchově aktivních látek CTAB a SDS. Pro zvýšení stability vezikul byl do jejich struktury přidán cholesterol a kladně nabitý dvouřetězcový tenzid DODAC, díky kterému systém získal kladný náboj. Pro stanovení solubilizační kapacity byla použita barviva 1-Naftol, Sudan Red G a Oil Red O a byly použity dva způsoby přípravy vzorků, tzv. spontánní a přímá solubilizace. Měření bylo provedeno po 1, 2, 3 a 7 dnech od přípravy vzorků pomocí UV-VIS spektrofotometrie, kdy byla měřena absorbance, ze které byla následně výpočtem z kalibračních křivek stanovena solubilizační kapacita. Výsledky ukazují, že přímá solubilizace je mírně účinnější než solubilizace spontánní. Ze zvolených barviv se nejlépe solubilizoval 1-Naftol, tedy látka s nejmenší molekulou, kdy pravděpodobně došlo k jeho 100% solubilizaci do systému vezikul.
|
|
|
Deprotonace v excitovaném stavu jako metodika charakterizace koloidních systémů
Richterová, Veronika ; Pilgrová, Tereza (oponent) ; Mondek, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium přenosu protonu v excitovaném stavu v micelárních systémech. Nejprve byla stanovena kritická micelární koncentrace použitých tenzidů CTAB, SDS a Tritonu X-100. Dále byla měřena stacionární a časově rozlišená fluorescence sond podstupujících přenos protonu v excitovaném stavu s těmito tenzidy. Jako sondy byly použity 1-naftol, HPTS a 3HNA. Na základě měření časově rozlišené fluorescence byly stanoveny rychlostní konstanty deprotonace 1-naftolu a HPTS a průměrné doby života 3HNA. Stacionární fluorescencí těchto sond byly pozorovány změny intenzit jejich forem před a po dosažení kritické micelární koncentrace.
|
|
|
Studium kinetiky přenosu protonu v excitovaném stavu v systému polymer-tenzid
Bačová, Jana ; Vala, Martin (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byly studovány interakce mezi hyaluronanem a kationtovým septonexem pomocí stacionární a časově rozlišené fluorescence využitím fluorescenční sondy pyrenu a 1-naftolu. Nejprve byla zjištěna kritická micelární koncentrace septonexu. V případě obou fluorescenčních sond byla studována oblast pod a nad kritickou micelární koncentrací. Bylo zjištěno, že 1-naftol podléhá velmi rychlé deprotonaci ve vodném roztoku, zatímco v přítomnosti micel je rychlost deprotonace významně snížena. V systému hyaluronan – septonex se ukázalo, že tvorba agregátů nastává při nižších koncentracích, než je tomu u systému bez hyaluronanu. Molekuly sondy jsou nad kritickou micelární koncentrací pravděpodobně rozděleny mezi hyaluronan – septonex agregáty a volné micely.
|
host ::
RSS.